Balíkování slaměných stěn

Jak má vypadat slaměný balík vhodný pro stavbu

Pro stavbu se používají balíky slámy vyrobené na poli běžným lisem. Takových lisů na malé slaměné balíky je v ČR asi 600ks, avšak ne každý lis a ne každý výrobce umí dodat balíky dostatečně kvalitní. Jak má vypadat dobrý slaměný balík vhodný pro stavbu se můžete dočíst v úvodních odstavcích zde www.slamak.info/databaze-lisu-na-baliky/ 

Fošínkový skelet

Použití slaměných balíků jako výplně fošínkového skeletu je nejčastějším řešením v ČR pro svoji nejnižší pracnost, možnost dosažení vysoké těsnosti, tedy i malého prostupu tepla a možnost rychlého zaučení pracovníků nebo realizace svépomocí.

Na plocho anebo na hranku

Kladení balíků "na plocho" se používá při stavbě z nosné slámy, stěna je tak stabilnější. 

Při použití balíků jako výplň fošínkového skeletu je častější kladení balíků "na hranku" - stěny nejsou tolik silné (šetří zastavěnou plochu, resp. dávají možnost při stejné zastavěné ploše větší plochy užitné a zároveň nejsou ostění oken příliš hluboká - nestíní tolik čili dávají při stejném rozměru oken o něco více světla).

Obr. Slaměné balíky "na hranku" ve stěně s fošínkovým skeletem se zavětrováním šikmými prkny z vnější strany

Kladení balíků do fošínkového skeletu "na plocho" je také možné, ale není tak časté. 

Při kladení balíků do stěn "na plocho" sice váže hliněná omítka s konci stébel o něco lépe, než při kladení balíků "na hranku" (Jones, 2001), ale rozdíl není vůbec podstatný. Má-li hlína dostatek jílu, lze jí snadno omítat slaměné balíky z kterékoli strany.

Ve směru podél stébel čili při kladení balíků na plocho, je tepelná vodivost o něco vyšší (0,08W/m2.K), to se ale na tepelném odporu (= tloušťka dělená vodivostí) více než dožene větší tloušťkou stěny. 

Anebo opačně: při kladení balíků na hranku je tloušťka tepelné izolace o něco menší, avšak díky nižší tepelné vodivosti (0,052W/m2.K) kolmo na přavažující směr stébel, není tepelný odpor stěny nižší zase až o tolik. Drobné rozdíly v tepelném odporu obvodových stěn stejně nemají nijak zásadní vliv na celkové tepelné ztráty domu, které jsou dané součtem tepelných ztrát podlahou, střechou, okny a dveřmi, větráním a netěsnostmi v obálce budovy.

Délka balíků a rozteče stěnových stojek

Nejčastěji necháváme balíky nalisovat na délku 70 - 75cm. S kratšími balíky by rostla pracnost při stavbě skeletu i při balíkování a s množstvím spojů na rozhraní balíků klesá tepelný odpor stěny. Delší se obvykle nepodaří nalisovat dostatečně rovnoměrně, více se kroutí a jsou pro ruční práci taky už trochu těžké.

Šířka a výška balíku je vždy jednotná, daná rozměrem lisovací komory, ale délka se vždy pohybuje v určitém rozpětí. Objednaná délka balíků 70cm v praxi znamená, že cca 80% balíků bude v délce mezi 70-75cm, cca 10% bude delších a cca 10% bude kratších.

Při instalaci balíků do fošínkových skeletů není nezbytně nutné podřizovat délky stěn nebo rozměry oken modulu balíku. Výhodnější než držet všechna stěnová pole (rozteč mezi stěnovými stojkami) v modulu přesně 70cm je dělit vzdálenost od rohu po okno (či mezi okny) celým číslem tak, aby vznikla pole s roztečemi mezi 60-80cm. Vznikají tak úseky se stejnými roztečemi, do kterých balíky sedí s menšími úpravami. Balíky je vhodné už při skládání třídit dle délky na dlouhé, střední a krátké. Orientační přehled o délkách naskladněných balíků umožní lepší rozvrhnutí práce "které balíky přijdou kam.."

Úprava tvaru a rozměrů balíků před instalací do stěn

Balíkům je vhodné trochu srovnat (zhranatit) kulatá čela. Balík si opřete jedním koncem o zem, zapřete se kolenem a potáhněte slámu rukou či kladivem s nosem odprostřed ke kraji.

Balíky lze přikrátít či prodloužít snadno bez převazování či používání jehly (ta se používá jen při stavbě z nosné slámy - ve fošínkových skeletech nemá žádné opodstatnění).

Když je balík o trochu delší, přikrátí se vytrháním trochy slámy z čela rukou či kladivem s nosem. Když je delší o moc, lze sundat provázky a odebrat kus, jaký je potřeba, balík se rozjíždí jen ve směru provázků, v druhých dvou směrech ne.

Když je balík krátký, dejte jeden celý a z druhého k němu přiložte kus (knihu) jak velký potřebujete (bez převazování) - mezi stěnové stojky tím přiloženým kusem napřed (jako špičku chodidla do boty) a druhý konec, kde je balík celý, nazujete pomocí plechu (jako patu chodidla obouvací lžící). V tom směru, co byly provázky, pak balík drží mezi stěnovými stojkami, tedy provázky nejsou po instalaci do stěny už potřebné. Chce to trochu šikovnosti a cviku, ale dá se to naučit za cca dvě hodiny.

Balíkování

Balíky zasuňte mezi stěnové stojky pomocí nazouvacího plechu cca 500x500x2mm podobně jako chodidlo do boty pomocí obouvací lžíce. Vždycky tak o 2-3cm delší balík než je světlá rozteč mezi stojkami. Balík je tak mezi stojky silou vtlačen a na druhém líci stojku (do šířky 50mm) obepíná tak, že vzniká souvislá slaměná plocha s potřebou jen minimálního docpávání.

K zajištění balíků proti sesednutí anebo vyklopení ze stěn vlivem tíhy vlhké hliněné omítky dáváme na balíky shora laťky rozměru cca 20x25mm a to tak, že se jeden člověk na laťku shora postaví a druhý ji přivrutuje k vnitřní straně stěnové stojky. Laťka není potřeba v každé šáře, stačí dle citu, obvykle vynechávám první dvě až tři vrstvy a potom dávám průměrně do každé cca druhé. Balík drží ve stěně třením, tím že je mezi stěnové stojky vtlačen, po vtlačení mezi stěnové stojky nejsou provázky na balících už potřebné.

Obr. Nazouvací plechy - celý a pro řešení detailů poloviční a instalace balíků do konstrukce pomocí nazouvacího plechu

Obr. Stlačení a zajištění vrstvy balíků shora stahovací latí

Docpávání mezer volnou slámou

Na rozhraních balíků vznikají mezery, které je vhodné docpat volnou slámou. Doporučuji toto provést pomocí "štouchadla" z latě cca 2x3cm s koncem vyříznutým do tvaru "U" nebo "V", aby zasouvaný "snopec" volné slámy nesklouznul. Jednou rukou přidržte "snopec" na okraji mezery a druhou jej za pomocí šťouchadla zasuňte "až na dno". Snopec musí být zakotvený "v hloubce", potom dobře drží. Mělké prohlubně je vhodnější zaplnit "za morka" až potom v rámci provádění omítek. 

"Na ležato" anebo svisle

Po délce, tedy ve směru provázků, balíky pruží mnohem více než v dalších dvou směrech a lépe tak vyplní mezeru mezi stěnovými stojkami (obdobně mezi podlahovými nosníky či krokvemi střechy). Doporučuji proto ve většině případů instalovat balíky "na ležato". Svislá instalace by byla možná, jen když by zcela přesné rozměry balíků a jejich stlačitelnost ve směru kolmo na provázky, byly známé již ve fázi projektové přípravy. Jinak je velice těžké potřebnou rozteč mezi stojkami odhadnout tak, aby balíky nebyly ani příliš volné a aby šly zároveň přiměřně snadno a bez sežíznutí do konstrukce vkládat.

Svisle se obvykle vkládají až poslední kusy pod pozednicí, přičemž se pomocí nazouvacího plechu vtlačí mezi předposlední "ležatou" vrstvu balíků a pozednici a na šířku mezi stojky se přitom seříznou.

Rovinnost slaměných stěn

Pokud se vám balíky boulí mimo osu stěny, srovnáte je velkou dřevěnou palicí, v první fázi se boule může trochu vrátit - pruží. Až bude zabalíkovaný větší úsek, včetně latí, pak už třením drží.

Výhodné je stavět stěnu ze slaměných balíků už od začátku co nejrovněji. Srovnávání se provádí dřevěnou palicí. Pokud se vám srovnání palicí úplně dobře nepodaří, můžete největší boule seříznout elektrickou protiběžnou pilou ocaskou. Povrch slaměných stěn je vhodné sestřihnout plotostřihem (případně strunovou sekačkou) a oprášit od volných kousků stébel, aby byl podklad co nejrovnější, s co nejmenším měrným povrchem, což usnadňuje omítání.

Obr. Srovnání stěny z balíků dřevěnou palicí, seříznutí protiběžnou pilou a sestřihnutí strunovou sekačkou